Re: Dokázaly jste překonat špatný osud, který vypadal jako osudové předurčení?

Tak k tomu předurčení, ten osud nemusí být nutně špatný a ano, je to hodně o volbách, ale ty volby zdaleka nemusí být jednoznačně dobré a špatné. Já o tom předurčení mluvila s tátou, tak si dovolím napsat něco z jeho pohledu, protože přece jenom už může bilancovat více než já.

Vzdělání - má vystudovanou průmyslovku a jeden z jeho učitelů, který patřil ke kapacitám v oboru (na škole musel pár roku učit za trest, bylo to za komunistů)mu předpovidal skvělou profesní kariéry. Nicméně táta na výšku nešel, protože pocházel z chudé rodiny a jeho plat rodině moc pomohl. Jeho rodiče nebyli špatní, byla to doba, kdy jediný inženýr v továrně byl ředitel, takže rodiče mu vlastně umožnili velmi dobré vzdělání. Mohl jít za svým a na rodiče se vykašlat.

Pak zvažoval dálkové studium, když už vydělával, máma byla striktně proti. Neměl by čas pomoct v domácnosti, nebyl čas na ni. Mohl se rozhodnout, že půjde za svým, ale rozhodl se, že zůstane s rodinou.

V práci se zastal člověka, kterého chtěli komunisté vyhodit z politických důvodů, šlo to tak daleko, že svědčil proti straně u soudu, ten soud zvrátil právě svým svědectvím, což znamenalo stopku v další kariéře. Zase, byla taková doba a bylo to jeho rozhodnutí. Mohl se rozhodnout jinak.

Přitom neměl nijak neúspěšný život, v práci měl pověst odborníka, vydělával velmi slušné peníze, s mámou to úspěšně vydrželi do důchodu, děti a vnuci ho milují. Ale měl nějakou šanci jít za svým snem a neudělal to, právě kvůli okolnostem, které byly. Těžko říct, zda by byl šťastnější, kdyby za tím snem šel.