Re: Vztahy ve třídě

Já nevím. Dcera je tady v tom dost silná, má jednu nejlepší kámošku, a na ostatní tak nějak kašle i kdyby se na hlavu stavěli. Občas z ní mimochodem vypadne, že se jí děcka smějou, nebo sou hrubí, ale ona to neřeší. Řeší to až v případě, kdy se jí někdo dotkne, a to jako doslova. Bohužel na to jde po svým a není to moc dobrý.
Nikdy ale nepřišla s tím, že by chtěla takovou nebo makovou věc, oblíkání je jí dost jedno, věci co má ona nebo ostatní jsou jí dost jedno.
O děckách ve třídě nemám valný mínění, sou to gauneři (bitky, šikana...). Druhá třída. Takže jestli se tam někdo někomu směje kvůli telefonu, mě vůbec nepřekvapuje.
Vždycky jsem byla proti tomu, jít se stádem za každou cenu, strašně se mi to ekluje, ovšem kdyby přišlo za mnou dítě, že pokud nebude mít mobil, ostatní se s ním nebudou bavit, tak nevím, jak se k tomu postavit. Sama za sebe samozřejmě jo, ale dítě nemá takový obraný mechanismy, nemá to tak vypěstovaný, prostě by mi jí bylo líto, no. Asi bych ustoupila. Normálně bych vyměkla.
Učit děti, že když s ním nikdo nemluví, tak je to chyba na straně spolužáků, protože sou hloupí, fajn... Správný princip. Ale na druhé straně principu pak sedí dítě samo v lavici, samo se courá o přestávkách, hraje si samo v družině. K tomuhle odsoudit vlastní dítě, na to tak nějak asi nemám Byla bych slaboch.