Re:

Edvi, jednoznačně jdi do toho.
Není třeba odstavovat, stačí odnaučit noční tyranii. V tomto věku ani nebude potřebovat UM, stačí jiná tekutina, např. čaj. Chce to spolupráci rodiny a jestli manžel vidí sám, že je zle, tak určitě bude ochotný těch několik dní přežít a situaci změnit.

Ty musíš každopádně spát v jiné místnosti, to je nutnost. K malému musí chodit někdo jiný (manžel), je potřeba to načasovat tak, aby potom nemusel ráno do práce, nejčastěji se začíná v páteční noci . Spoustě dětí stačí 1-3 noci a je komplet všechno jinak, chce to ale opravdu vydržet a NEUSTOUPIT. Je už velký a byl zvyklý si houknout a dostat, takže první noc řvát určitě bude a musí se to vydržet, jinak to bude ještě horší. Nakrmit večer, jak ti to vyhovuje, uložit. Když potom zapláče, už k němu nejde máma, ale jiný člověk, nechová, ale promluví na dítě, pohladí, utěší, pobízí ke spánku. Při projevech hladu nabídne pití (lépe pití než mléko, dítě kojené a přikrmované přes den by už v noci nemělo mít hlad víc než jednou), nejlépe neochucený čaj nebo čistou vodu, aby se to jen nepřevedlo na zlozvyk nočního vyžadování pití z lahvičky. Potom dítě uložit a dávat najevo, že se bude spát. Při vytrvalém pláči v krátkých intervalech (neškodí sledovat na budíku) 5-10min. k dítěti chodit, pohladit, říct něco ve smyslu ššš, neboj se, spi. Nebrat z postýlky, nechovat, nebo se to převede na potřebu nočního chování.
Naprostá většina rodičů, když se odhodlá a vydrží toto, říká, že už první večer po jedné delší epizodě pláče následuje několikahodinový spánek. Další večer dítě už pláče podstatně kratší dobu a po pár dnech spí spokojeně celou noc (nebo se jednou budí, to má na kojení ještě nárok) a je vidět i na dítěti, že mu dělá noční spánek dobře.

Nejhorší je to opravdu takto udělat a vydržet. Spousta lidí po hodině řevu povolí, chová, lituje a kojí. Tím nastává ještě větší peklo a přirozeně se nic nezlepšuje. Takže to chce se opravdu rozhodnout,neváhat. Jakmile budeš váhat, budeš to mít strašně těžké.