Re: zůstat nebo jít?

lucynko,
no, na mne vylítnul s nožem, při té nejhorší atace, ale naštěstí tam tehdy byl na návštěvě kamarád.
Neodešla jsem kvůli jeho nemoci. Důvody byly jiné. Je ale fakt, že tehdy bylo synovi tři a půl a prvních pár let nebylo zrovna snadných, zvlášť proto, že máme syna ve střídavce a tak si člověk občas představuje, co by se mohlo stát - jako že by se sebral a odešel, on v mániích často někde lítal po nocích nebo jezdil do přírody a bloumal lesem a nechal syna doma... pak si ještě našel přítelkyni, která taky nebyla zrovna psychicky OK a navíc nesnášela jak mne, tak jeho ostatní kamarádky, který jsou zvyklý s ním být v kontaktu a sledovat, jaká je situace, takže při poslední atace před cca třemi lety to bylo horší v tom, že už jsem nebyla manželka a měla omezený pravomoce.
Z tohohle nikdy neodejdeš, pokud toho člověka máš ráda a zvlášť, když máte dítě. Já sice už nejsem jeho žena, ale součást mýho života je pořád, to neskončí rozvodem. Takže jestli můžeš, tak do toho víc zapoj jeho rodinu, přátele - nechat ho být a nestarat se, co s ním bude dost dobře nejde. Když bude sám a nebude mít žádnou motivaci, tak to může dopadnout špatně.
Jak vychází s dítětem, jaký k němu má vztah?