Re: zůstat nebo jít?

Syna má moc rád, ale nezvládá ho hlídat sám. Když já jsem v práci a on je s ním doma, tak to probíhá tak, že jedou pohádky v tv od rána do večera a syn si dělá co chce. S tátou taky. Občas manžel přes den usne a to mám pak strach, aby se něco nestalo.
Nejsem ten typ člověka, co by někoho opustil kvůli nemoci. Ale potřebuji vidět nějakou snahu. On jen slibuje, pak si to stejně nepamatuje. Nějakou dobu se udrží a pak to stejně sjede zpět, kde to bylo.Je to bludný kruh. Kdo nezažije, nepochopí.
On je na mě absolutně závislý, já ho mám ráda, ale nechci ho tahat za nos a říkat, že ho miluju, když to tak už necítím.
Snažím se všemožně, aby se vyhrabal a dal se dohromady, ale nevím, jestli to zvládne. Doktoři mu nedávají moc šancí, že by se jeho stav zlepšil. Je teď hospitalizovaný s depresemi, ale dr říká, že to na deprese nevypadá, ale že je to spíš nevědomé "utíkání do nemoci". Léky má na nejvyšší hranici. Chybí mu soudnost, empatie a pak je těžké se s ním rozumně domluvit.