Re: Kdy jste si naposledy s někým promluvili "na rovinu"?

Na rovinu jedině se svou nejbližší rodinou - to znamená ségra, rodiče. Vím, jací jsme, dokážeme se pohádat do krve, říct si nejhorší obvinění, ale za pár minut se zase milujeme. Ale manžel je v tomhle dost citlivý, musím kolem něj našlapovat a kdybych mu řekla vždy na rovinu to, co potřebuju, tak by se se mnou vždy týden nebavil nebo by rovnou utekl
Pak bych potřebovala občas něco říct tchýni a tchánovi, ale to by byl asi taky konec dobrých vztahů, tak můžu jenom naznačovat a napovídat.
No a nejvíc bych si potřebovala "pročistit ovzduší" se švagrem. Je to ten typický příklad z amerického filmu, kdy bych mu prostě řekla: "Hele, Lojzo, sedneme si spolu, potřebuju si s Tebou něco ujasnit." Teď bychom si to vyříkali, nakonec bysme zjistili, že se vlastně máme moc rádi a objímali bysme se. Mám ale silné obavy, že by reagoval buď tak, že by utekl a víc se mnou nepromluvil nebo by mi dal rovnou do nosu
Takže narovinu rozhodně ne, v reálném světě prostě NE.