Jak přežít nezájem otce?

Otec mého syna se po téměř 3 letech rozhodl, že už syna nechce vídat. Nikdy s námi nežil, ale s malým se vídal a měli spolu docela pěkný vztah. Že mě to mrzí, asi nemusím říkat. Jenže syn se na něj pořád ptá, "telefonuje" mu, aby mu řekl, že může přijet atd. Doslova mi to trhá srdce. Říkám mu pravdu, že tatínek nevím kde je a že asi nepřijde. Syn je ještě malý, tak se tím ještě moc netrápí, nikdy se nevídali extra intenzivně. Prostě v tuhle chvíli mě to bolí asi víc, než ho. Teď jsem si zase vyslechla jeden fiktivní hovor a chce se mi brečet. Nějaké tipy, jak tohle ve zdraví překonat a přežít? Tatínka jsem se samozřejmě snažila přesvědčit, aby si to rozmyslel, ani mi pořádně neřekl důvod, ale tuším, že je v tom nový vztah. Úplně se mnou přerušil kontakty, zkoušela jsem mu ještě psát, ale úplně mě ignoruje.