Re: Jak přežít nezájem otce

Loudo asi budu mít ojedinělý názor, ale ... Tvůj syn je ještě malý, pro jeho otce to není parťák ( ať si o tom myslí kdo chce, co chce) . Nezakazovala bych otci se vídat ( ultimata) , ale také bych ho nenutila... nechala bych to být. Možná až bude syn větší, tak k sobě cestu najdou. Třeba bude stačit, že se uvidí párkrát do roka, ono to není tak úplně marný když pak syn ví, kdo je joho biotáta - když se tedy nejedná o patologickou osobnost.
Můj syn začal s otcem být trochu víc tak v cca 8mi letech a to stejně jen vždycky na den , ne třeba na víkend nebo prázdniny, dneska ( 12let) už spolu někdy ( ne moc často) stráví i víkend. Většinou se tedy syn vrací na noc domů ( bydlíme v jednom městě), ale i tak. Někdy společně k babičce, syn tedy zná i druhou stranu příbuzných, tam jezdí zpravidla když je potřeba něco pomoct, takže syn vidí, že otec ať je jaký je, tak mámě (jako babičce) pomůže, někdy jedou na kolo ....

jasně není to takový ten vztah táta-syn jak by člověk chtěl, ale minimálně syn vidí, jak táta žije. Zrovna třeba u nás je to tedy tak, že syn je jeho věrná kopie jak podobou, tak povahou, takže do budoucna má syn dvě možnosti - být stejný jako otec nebo se poučit z jeho chyb a chovat se k partnerce jinak.

takže to ještě nech, syn si časem zvykne, že to je jak to je a možná jednou budete všichni překvapeni, jak to dopadne.