Re: Co myslíte, je dělat vrbu kamarádce duševní práce ?

Alenko,

ještě bych to doplnila v duchu toho, co říkala Gretel a Tizi (obě mi mluvily z duše a každá pokryla trochu jinou část celku tak, jak ho vnímám já) - že pokud je to vzájemné, tak to člověk nevnímá jako "práci", ale jako čisté potěšení, ale musí tam být ta VZÁJEMNOST, protože to, že mi někdo věnuje tu pozornost, je zážitek takového duševního orgasmu (fakt nevím, jak to jinak popsat), že to, že to tomu druhému můžu oplatit, mi připadá jako to nejmenší, co pro něj můžu udělat.

Zatímco když je to dlouhodobě jen jednostranné, tak tam tahle rozkoš úplně chybí, je to v duševní rovině, jako by se člověk s někým miloval, přivedl ho k vrcholu, ale sám by z toho nic neměl, protože ten druhý by se o jeho potěšení vůbec nezajímal.

A pokud ten, komu sloužíte jako vrba a sám vám nic neposkytuje, to vrbovství ANI neocení, tak to je pak k vzteku a mrzí to (a vede to k tomu, že "vrba" se cítí hodně zneužívaná a postupně přestane být ochotná tu vzácnou službu - protože vzácná služba to bezesporu je - poskytovat).