No, za mých školních let jsme taky párkrát měli v písemce věci zcela neznámé. A to i v písemkách, kde se na to logicky nedalo přijít...
Vzpomínám si na legendární písemku z biologie, kde bylo takových testových otázek několik - viz co je to systola a diastola a pak cosi o zubech u psa a tak podobně.
Fakt je, že se ještě při té písemce strhla s učitelkou diskuse, že co že to má být, že to neví fakt nikdo. myslím, že to tenkrát nějak zohlednila při hodnocení - určitě, kdyby mi dala za 5, tak bych si to pamatovala a asi bychom to přímo ve škole pak řešili (sami, určitě ne maminky), že kdeže na toto přišla (na tuto látku).
V matematice bych fakt byla opatrnější - ono se znalostí látky (porozuměním) se dá na leccos přijít. Myslím, že učitelky mají umět hodnotit písemky tak, že když vidí, že i jasní jedničkáři, kteří mají matematické cítění, příklad nevyřešili, tak určitě nemá rozdat automaticky pětky... Jinak souhlasím s tím, že v písemkách z matematiky mají být příklady různé obtížnosti, aby bylo zjevné, kdo tomu rozumí (a dovede tedy vyřešit i jiný příklad než podle jasné šablony či dosažením vzorečku), kdo umí aspoň počítat a pochopí, který vzoreček teda má použít a kdo to teda nechápe vlastně vůbec a příp. neumí ani malou násobilku

Nemyslím, že v osmé třídě mají mít všichni z matematiky jedničky a že tedy je učitelka povinna dávat písemky takové, aby je vypočítali všichni.
Jinak - dítěti bych věřila, že nějaký pedagog je přísnější atd. Že někdo pozdě známkuje je dneska snad věc jasně viditelná - píšou písemku, za 3 dny jsou známky na netu nebo nejsou, no ne? Na přísnosti nevidím nic špatného, aspoň někdo ty děcka donutí se učit. Na písemkách s různou obtížností příkladů už vůbec ne - dítěti bych vysvětlila, že má holt spočítat, co zvládne - asi vím, jak moje dítě na tom s učením je, ne?