Dělá půjčování peněz přátelům zlou krev?

Jaké máte zkušenosti? Já se přiznávám, že jsem asi netolerantní, ale šíleně mne irituje moje jinak dobrá kamarádka svým chováním. Upřesním. Manžel kamarádky toho nikdy moc nenapracoval a ztratil opět práci. Kamarádka mi obrazně řečeno plakala na rameni, že už nemá ani na mléko pro malou. My žijeme taky docela z ruky do huby, nicméně jsem jí půjčila 8000 Kč. Kamarádka mi rovnou řekla, že to bude ale trvat, než mi peníze bude moct vrátit. S tím počítám a problém s tím nemám. Ale rozčiluje mne nehorázně finanční počínání této kamarádky. Je pravda, že vždy oproti mně byla zvyklá si žít docela na vysoké noze - lepší kosmetika, dražší jídlo, x krát týdně na pivo (no, spíš tak čtyři piva), cigarety, hezké oblečení. Vím, že je mi houby po tom, jak nyní kamarádka utrácí - peníze jsem jí půjčila a na vrácení nespěchám. Ale šíleně mne v duchu rozčiluje, když vidím, že kamarádka si dál kupuje spoustu kosmetiky, dál chodí do restaurací na x piv, dál kouří jako fabrika a dál se nehorázně cpe (teplý oběd typu vepřo-knedlo-zelo, teplá večeře typu koleno). A pak ideálně vyrazit pokecat do hospody na pivo.
Je to její věc, vím to, ale i tak mi to nedá a říkám si, že když si už půjčila peníze, to jí není blbé takhle dál utrácet? (Já sama na to, abych si žila jako ona nemám.)
Ona, jak mi "plakala na rameni", jak nebude mít z čeho pomalu žít, tím asi myslela to, že se bude muset omezit v konzumaci výše uvedeného. Nyní má její manžel novou práci, takže bez práce není. Vím, že by mne to štvát nemělo, asi jsem netolerantní, je to jejich věc, ale irituje mne to. Nahlas jí samozřejmě nic neříkám, protože si vše toto uvědomuju, že je mi po tom prdlajs...chápete mne někdo, nebo jsem fakt netolerantní?