Re: Trauma dítěte při předávání

Tohle je podle mne vnímáno jakoby hodně izolovaně...je tu popsán jeden problém, ale ono má hlubší záběr...což si asi uvědomujete oba.

Myslím, že je důležité i to, jak a proč jste se spolu s manželkou rozešli - za jakých okolností, jaké ona z toho má sama třeba trauma a jak rozchod ona prožívá.
Protože i tohle se velkou měrou přenáší na tak malé dítě, podle toho se ono chová (je "navázáno" na maminku a její pocity) a tak situaci mapuje a vnímá a podle svých sil se jí přizpůsobuje.
Je běžné, že děti v nějakém období nechtějí do školky, ze školky, k prarodiči, od prarodiče a patří to do jisté míry k věku...ale stále mají (ty děti) pocit stability domova, pocit bezpečí a vyrážejí prostě na zkušenou a do toho domova se jakoby vracejí jako do hnízda...a tohle téhle holčičce prostě chybí.

Někteří psychologové tvrdí, že věk, kdy dítě získává ty nejdůležitější předpoklady pro celý život a vnímání světa a vztahů pro celý život, je věk do 5ti až 7mi let...a je důležité, co se do dítěte "vloží", jak ono si právě určité věci zmapuje a uloží do nevědomí a s tím pak pracuje v dalším životě.

Je strašně smutný a škoda pro dítě, když se v tuto chvíli rodiče nedokážou nějak domluvit a dát děcku pocit bezpečí....
Měli byste - jak nejvíc to jde - nějakým způsobem se k sobě vy dospělí začít chovat co nejlidštěji a spravit to, co spravit jde, abyste holčičce dali pocit bezpečí a vzájemné rodičovské lásky. Protože vy vždycky zůstanete rodiči...jste dva výluční rodiče a váže vás i k sobě vzájemně vztah, který je pro to dítě jedinečný. Nikdo jiný mu tenhle vztah nenahradí a i pro dospělé "děti" jsou hodně často důležití jejich biologičtí rodiče a jejich vztah k nim.

Pokud mezi vámi dvěma rodiči bude zášť a pocity křivdy, to dítě to vnímat bude a podle svých vlastností se tomu bude muset samozřejmě nějakým způsobem přizpůsobit. Ale nemusí se chovat tak, jak vy to očekáváte, protože je to pro něj strašně těžké.

Prostě - zkuste co nejvíce zlepšit vztah vás dospělých na nejlepší možnou míru...a jsem si skoro jistá, že holčička bude situaci vnímat jako bezpečnou a chovat se výrazně klidněji. Což ovšem neznamená, že ji maminka nebo tatínek v tom období, kdy s nimi nebude, nebudou chybět...budou.