Mám za manžela řidiče kamionu. Dříve tomu tak nebylo, ale co se narodil syn (nyní 2 roky 2 měsíce), je manžel doma poskrovnu. Víceméně se vrací jen na víkend, a to ještě dost často až v sobotu v poledne a někdy jede pryč už v neděli v noci. Když přijede, snaží se věnovat synovi, uděláme nějaký výlet, jinak pracuje na domě, je to třeba, rekonstruujeme. Jsem z toho nějaká unavená a cítím takové prázdno. Každý večer sama, není s kým si popovídat. Celý den s dětmi, není ani chvilka klidu na přemýšlení. Když nastane problém, musím si ho vyřešit sama, bez pomoci. Když je něco pěkného, raduju se z toho taky sama.Všechno nakupování, zařizování (dokonce i technických věcí), řešení školy, kroužků, úřadů, prostě naprosto všeho kolem domácnosti je na mě. Manžel vlastně úplně ztrácí přehled co kdy kde jak. Já jsem buď doma s dětmi bdícími (to jsme tedy spíš mimo domov) nebo spícími. Nedostanu se sama ani na krok, žádný koníček, posezení sama s kamarádkou, ani nákup v klidu, sport, prostě nic, můj život jsou děti, domácnost a samota. Ten jeho práce a samota.Manžel mi chybí, i když už jsem si tedy zvykla, z počátku jsem to nesla dost těžko, ale nejhorší je, že když pak přijede, vlastně mi "překáží", už jsem zvyklá udělat si vše po svém a vadí mi, že když je tu, "narušuje" mi moje stereotypy, povaluje věci všude možně, ukládá věci na nesprávná místa, mění pravidla, co máme s dětmi. Mám pocit, že nás ta jeho práce totálně odcizila. On na ni sice taky nadává, ale nikdy vlastně žádnou velkou iniciativu ke změně nepodnikl.Je pravda, že teď si nemůže dovolit jít někam, kde platí méně. Řešení by tu bylo, prodat byt, který pronajímáme, poplatili bychom hypotéky a mohl by si najít méně placenou práci a být více s námi. Od toho mě odrazuje moje mamka, že si máme nechat investici do budoucna. Ale já si nejsem jistá, jestli mi ta investice, co se projeví za 9 let, to už bude nejstarší dcera plnoletá, stojí za rozpad manželství....

Tak jsem se vykecala....třeba jste na tom někdo podobně, já mám kolem sebe samé "normální " rodiny....A co vy, raději byste si drželi byt, kde nebydlíte, kvůli investici do budoucna, nebo byste ho radši prodali a trávili více času jako rodina? Já sama za sebe čím dál víc mám tu potřebu dát dětem tu normálně fungující rodinu TEĎ, než kvůli něčemu pro mě dost vzdálenému, fakt netuším, co bude za 10 let, žít model "já a děti a podnájemník na víkend".