Re: Jaký je pro vás život s kamioňákem?

Ani nevím jak to popsat, jestli mi život s kamioňákem vyhovuje nebo ne. Je to o tom, že přes týden jsem zvyklá na svůj klid a nějaký rytmus rodiny, ale na druhou stranu máme malého a hodně živého syna a někdy mám pocit totální vyždímanosti a slušný depky ze samoty. Naštěstí starší dcera je šikovná a dost věcí zvládá tak nějak na volnoběh, škola jí jde a někdy ani nevím co se učí. Manželovo zaměstnání je pro nás přínosem kvůli penězům, protože v našem regionu by ve svém původním oboru tolik neměl a potřebujeme se zbavit dluhů. Na druhou stranu je to tak, jak už tu někdo psal, že je to o pátečním, někdy sobotním příjezdu, jeho únavě, potřebě sexu a zase odjezd. Chybí mi to sdílení, ten pocit, že člověk vedle vás je tu pro vás, že ví jak to doma funguje a chodí, že cítí to samé co vy. To podle mě u těhlech víkendových manželstvích nefunguje a nejde. Já jsem u nás ta, co vše opraví, zařídí, udělá a někdy už to prostě nedávám. Zajistit vše kolem domácnosti, dětí, organizace školy a školky, mé zaměstnání,....Jinak mám skvělého manžela, který se o děti na 110% postará, o víkendech vaří, naplánuje výlet,.....ale pro rodinu to nestačí, aspoň mě ne a poslední dobou to vidím víc a víc. Bohužel pro nás zatím bez jiného řešení. Navíc ho ta práce baví :-(