Manžel je také kamioňák....

...naprosto tvé pocity chápu....co jsem probrečela večerů....kolik rozhodnutí jsem musela udělat sama a kolikrát to bylo hodně těžké....kolik problémů řešit sama....kolik drobných i velkých radostí s dětmi jsem prožívala sama.....a dlouho budu, protože jak jednou začne chlap jezdit, těžko si zvykne na běžný život, normální práci, šéfa nad sebou.....jsou prostě zvyklí na svůj klid.
Manžel dřív jezdil unii, teď je na víkendy doma, jsem za to šťastná, unii už bych nedala. je to věčný kolotoč - škola, práce, děti, domácnost, zahrada, dům, kroužky dětí ..... kolikrát už nemám energii ani na přečtení večerní pohádky.
Pokud máte možnost se zbavit dluhů, aby nemusel vydělávat víc peněz a být pořád na cestách, udělejte to ...... ať si najde ježdění po ČR nebo po blízkém okolí, ale budete víc spolu, ono se to časem upraví. Takovýto život je na prd, žije si vlastně každý sám a na víkend nebo semtam někdy se sejdete....kdybychom mohli, hned by manžel šel jezdit jen tady nějaké trcky, aby byl denně doma.