Re: smích

Meli, ani jsem nepostřehla, že tvůj starší syn začal chodit do školy. Vím, že ses o tom rozhodovala.. Cítím z tebe spokojenost. Jak to zvládl?
My jsme teď celá rodina pospolu denodenně a manžel nám vyhrožuje, že syna pošle do školy. Po těch letech jsme ještě nesladili náš názor na učení. V tom se hodně rozcházíme. Manžel by si představoval ty učebnice a vzorně vyplněné listy. Mě naopak baví sledovat děti, jak si na věci přicházejí samy a podporovat je v diskuzích, samostatném myšlení atd. Bohužel ty výsledky nejsou vidět hned, což ho znervózňuje.

Takže tě chápu Noemmi. Ale věř, že to přijde. Dan se rozepsal až teď ve třetí třídě úplně sám od sebe. Jinak jsem ho předtím do toho musela taky nutit. A ještě v září psal velkým ošklivým tiskacím, taky už jsem málem ztratila trpělivost ;) Na přezkoušení jsem viděla vzorně psát prvňáky. Až když mu občas někdo napsal dopis, tak ho štvalo, že to neumí přečíst. A taky přišel na to, že tím psacím vše napíše rychleji. A teď jsem ráda, že jsem počkala a že si k tomu došel sám. Tak má k tomu písmu úplně jiný vztah a teď píše rád.