Na poskytování služeb kamarádka, na společné zážitky manžel

V minulém týdnu mně až zamrazilo při čtení jedné odpovědi. Byla sice míněna dobře, k pomoci zakladatelce tématu, která nestíhá svůj rodinný život. Rada na to od pisatelky je ta, že ji osobně pomohlo zapojit na pomoc babičky, syna, KAMARÁDKY a najít si čas pro sebe. A že je fakt, že své koníčky pouze na čas omezila, ale nikdy s nimi úplně nepřestala. A když to šlo, vyrážela s manželem kamkoliv za společnými zážitky.

Co říkáte na toto rozdělení úloh, na tento vzorec jednání? Já tento vzorec důvěrně znám, jen k mé lítosti z pohledu té kamarádky. A nikdy to nebylo tak, že bych se do něj dobrovolně zapojila, jen trvalo nějaký čas než jsem pochopila tu svoji "roli".

A není opravdu nic příjemného po čase na tuto svoji přidělenou roli přijít. Na roli poskytovatele služby. A když náhodou měla kamarádka čas a já myslela, že bychom ho strávili společně nějakým společným zážitkem, chtěla ho strávit buď sama provozováním svých koníčků nebo na společné zážitky s manželem. Opravdu přesně podle tohoto vzorce, který radí pisatelka.

Vlastně tu podobný povzdech už byl minulý týden s tématem o koupi vstupenek pro kamarádku a její další kamarádky (s posloupností, že před tím ta její kamarádka už domluvené setkání odvolala a teď ji volala jen kvůli koupi vstupenek, kdy po ní potřebovala tuto službu).

Já říkám, pryč od takových kamarádek co jednají podle hesla "rozdej úkoly a panuj". Pokud mají takové názory a vzory chování, nikdy pro ně v jejich očích nebudeme plnohodnotné kamarádky. Kamarádství je přece o něčem jiném, právě o tom společném sdílení zážitků (tedy samozřejmě s výjimkou pomoci v nouzi,či pomoci,kde sice nejde o pomoc v nouzi,ale kde druhá strana nabízí nějakou jinou reciprocitu, ale o tomto toto téma není).