Odcizení ve vztahu

Milé dámy, případně pánové,
prosím o vaše rady a zkušenosti na téma odcizení ve vztahu.
Jsme s mužem patnáct let, děti jdou do puberty. Vztah není pěkný, cítíme to oba, řešíme pět let. Proběhly i jiné vztahy. Když se jeden vymezí, jako že už mu to fakt nevyhovuje, druhy se vzchopí, pár dní se snaží, ale pak se to zase dostane zpět.
Aktuálně jsem ve skoro paralyzovaném stavu, kdy s ním nechci plánovat společné akce, nechci poslouchat běžné jeho řeči, samozřejmě je mi nepříjemný sex.
Pak ale manžel tlačí, řekne, že má nárok na hezký vztah a sex s někým, kdo o něj stojí, a já si říkám, že kdybych se o trochu víc snažila.... To je tedy moje váhání, dotaz, co si myslíte, zda se snažit, i když se vám nechce. Jestli se dá pořád jen startovat a nikdy nejet víc než pár dní.
Před týdnem jsem přišla s tím, že to cenu nemá, já. A skončilo to velkou objímačkou, spaním si v náručí, to se zase snažil on.

Možná si pamatujete na mé téma z léta, psala jsem tehdy o krizi, cestovala jsem měsíc po Evropě. Bylo to báječné, nejlepší zážitek, hodně jsem si vyřešila a přijela právě s tím, že jdeme od sebe, že to nemá cenu. Zkrásněla jsem, psala blog, našla hned práci. Jen ten rozchod není lehký nebo posun vztahu na vyšší úroveň.