Diskuze :Diskuze : podle měsíce narození : září 2003

Lucko kačenka je nádherná,takovej cvalíček:o),

holky s tím domácím násilím je to fakt hrůza a nejhorší je to co píše Lucka,že Ti lidi koliktrát působí,že jsou strašně hodní a milí a že to vlastně dělají pro vás,proto je možná tak těžký pro tu oběť něco s tím udělat.

Peťulo,hlaš se,a´t víme,jak na tom jsi:o).

Dano,a´t je noha brzy v pořádku,to jsi s ní o něco zabrala nebo Ti v ní křuplo jen tak?

Teda, to co píšete o domácím násilí, je fakt hrůza. Vůbec to nechápu, kde se to v těch chlapech bere. Pro mě je to naprosto nepochopitelná věc, neboť můj manžel je naprostý kliďas, kterého by k násilí nevyprokovalo absolutně nic. Ona razí to heslo "každé násilí je fašismus". Ale je pravda, že někdy to nemusí být jeno fyzické násilí a úplně stačí to psychické. Ne že bych to sama zažila, já bych prostě s takovým chlapem nebyla. V tomhle jsem naprosto nekompromisní a razantní a proto mi i dělá problém pochopit ženský, co v takovém vztahu zůstávají. A je pravda, že leckdy jsou to naprosto samostatné, vzdělané ženy! Doufám, že to vaše kamarádky a ségra rychle a rázně vyřeší. Nemá cenu si myslet, že se to časem uklidní nebo dokonce zlepší! Od takového chlapa rychle ruce pryč.
Jinak Kačenka je zatím moc hodná, tak snad jí to vydrží. Představa, že by neměla spát, mě děsí. Příští týden jdeme na kontrolu k dr., tak jsem na toho našeho otesánka zvědavá. Je to přesně jak s Adámkem, mám prostě záživné (po tatínkovi) a také zvracecí děti (to je těžký, když neví, kdy má dost).

Dano, ať nožka nebolí (doufám, že to nic nebude) a držím pěstičky s mimi!! Určitě vám to vyjde.

Ivco, Lucko tak to je mi moc lito, co si segra a Lucka musely prozit:-( Je musim rict, ze z toho mam strasnou hruzu:-( Nastesti mam hodneho a tolerantniho manzela, ale clovek nikdy nevi,ze?:-) Ivo, preji segre at se z toho co nejrychleji dostane a at znovu nenarazi na takoveho chlapa!!

Lucko s Adamkem a Kacenkou! To je fajn, ze jsis nasla na nas cas!!!:-)) A jak Kacenka prospiva? Papa hezky?? Posles fotecku?

Jinak srazik byl vcera moc fajn. Teda me se alespon moc libil:-)) Pokud by jste mely holky chut, tak z toho muzeme klidne udelat pravidlo, treba kazdy tyden a nebo kazdy druhy! Co vy na to? I kdyz si deti spolu vlastne nehraly tak jsem byla prekvapena, ze si Ondra pamatoval jmena holek. Dneska jsem se ho ptala s kym jsme to vcera byli a on mi odovedel (Toci, Luci neurazte se) "s Majou a Vivi":-)) Obcas mu ta vyslovnost nejde!

Dneska chci s nim pect cukrovi, tak jsem zvedava jak to dopadne:-))

Ivco, to je hruza!!! Je mi fakt lito tvoji segry, doufam, ze se da casem dohromady...hlavne, jak pises, je stesti, ze v tom nejsou zahrnuty deti. Ja za to taky byla stastna. DOkazu si castecne predstavit, co tvoje segra prozila, u nas to bylo taky psychicky, ale jinym zpusobem - muj byvaly partner byl jinak moc hodny kluk (nejen na verejnosti, ale i ke mne), ale byl na me hrozne zavisly, tim padem neuveritelne zarlil na vsechny me kamarady i zname (jedno jestli holky nebo kluky). Takze me stokrat denne v praci kontroloval (coz nebylo tezky, protoze pracoval u dodavatele nasi firmy), jezdil pro me do skoly nebo do prace, vsichni moji kamaradi byli odvrzeni, nechodila jsem nikam. Ne, ze by me nepustil, ale kdyz uz jsem sla a snazila jsem se ho presvedcit, aby sel se mnou, tak odmitl a at pry se dobre bavim. Nacez byl schopen sedet v aute celoou dobu pred napr. kavarnou, kde jsem kecala s kamaradkou. Jednou jsem se pred nim po hadce zamkla v koupelne, ze jsem mela strach, ze me fakt nakonec prasti a on se zhroutil, plakal a sliboval a nakonec jsem to byla ja, kdo ho utesoval. Dostal takovej hysterak, ze jsem ho malem vezla do spitalu:-( Nakonec mi ho vzdycky bylo jen lito....Paradoxne mi z tohohle kolotoce pomohli prave kamaradi, kteri byli v nejake podobne situaci a ja kdyz jsem se slysela, jak jim vsevedoucne radim, tak mi to "secvaklo"...a konecne jsem se dokopala k tomu, abych ho vystehovala z bytu. No nic, asi kazdy si prozil nejakou tu "tragu"..:o)

Ahojky mamči! Konečně jsem našli i my trochu času a píšeme. Vzhledem k tomu, že jsme se strašně dlouho neozvali, tak nejdřív musíme pogratulovat budoucím maminkám Ivče a Mirce! Moc a moc gratulujeme a přejeme pohodové těhotenství. A mamčám budoucím čekatelkám držíme pěstičky. Dále pak musíme poděkovat za všechny gratulace k narození Katky a taky Peťulce, že všechno tak pěkně vyřídila.
U nás se celkem nic nového neděje, když tedy odmyslím narození Kačenky, protože to je změna obrovská. Všichni z ní máme hroznou radost a největší snad Adámek. Ze začátku se jí sice bál, ale během odpoledne se otrkal a od té doby jí jenom hladí a chová. Vůbec jsem nečekala, že bude tak dobře reagovat. No, ono ještě není všem dnům konec a vše se může změnit. Upřímně ale musím přiznat, že to je s nima dvěma docela zabíračka. Teprve doma na mě dolehla ta správná poporodní únava a tak jsem moc ráda za pomoc babičky a dědy, kteří si Áďu berou k sobě. Ono totiž vydržet s naším synkem celý den doma, není moc možné. Je prostě zvyklý chodit ven dopoledne i odpoledne, ale vzhledem k počasí, to ještě s Katkou nebylo možné. Ale už pomalu začínáme mít nějaký řád a najíždíme nový rytmus, tak to snad půjde. Jsem hrozně ráda, že už to máme za sebou a doma máme krásné zdravé miminko.
Co se týče Adámka, tak jsme asi jediné ostudy, co pořád nechtějí mluvit. I když je pravda, že teď se začal snažit a hodně věci opakuje. Jinak je to pořád ještě takový mazlík, kuchyňka a pracant. Se všim se snaží mi pomáhat a je docela i poslušný. Teď má sice takové zdivočelé období (člověk by nevěřil, jak za pět dní, co není doma, dokáže to dítko zdivočet) a umí se i pěkně vztekat, ale u nás platí hrozba vařečky. Nemyslete si, že jsem nějaká matka-tyranka, v životě tou vařečkou nedostal, ale moc se jí bojí.
Tak toliko zpráv od nás. Musím si přečíst zpětně vaší debatu a doufám, že se ted budeme častěji zapojovat. Moc zdravíme. Lucka