Re: Srazik II.

Ivco, to je hruza!!! Je mi fakt lito tvoji segry, doufam, ze se da casem dohromady...hlavne, jak pises, je stesti, ze v tom nejsou zahrnuty deti. Ja za to taky byla stastna. DOkazu si castecne predstavit, co tvoje segra prozila, u nas to bylo taky psychicky, ale jinym zpusobem - muj byvaly partner byl jinak moc hodny kluk (nejen na verejnosti, ale i ke mne), ale byl na me hrozne zavisly, tim padem neuveritelne zarlil na vsechny me kamarady i zname (jedno jestli holky nebo kluky). Takze me stokrat denne v praci kontroloval (coz nebylo tezky, protoze pracoval u dodavatele nasi firmy), jezdil pro me do skoly nebo do prace, vsichni moji kamaradi byli odvrzeni, nechodila jsem nikam. Ne, ze by me nepustil, ale kdyz uz jsem sla a snazila jsem se ho presvedcit, aby sel se mnou, tak odmitl a at pry se dobre bavim. Nacez byl schopen sedet v aute celoou dobu pred napr. kavarnou, kde jsem kecala s kamaradkou. Jednou jsem se pred nim po hadce zamkla v koupelne, ze jsem mela strach, ze me fakt nakonec prasti a on se zhroutil, plakal a sliboval a nakonec jsem to byla ja, kdo ho utesoval. Dostal takovej hysterak, ze jsem ho malem vezla do spitalu:-( Nakonec mi ho vzdycky bylo jen lito....Paradoxne mi z tohohle kolotoce pomohli prave kamaradi, kteri byli v nejake podobne situaci a ja kdyz jsem se slysela, jak jim vsevedoucne radim, tak mi to "secvaklo"...a konecne jsem se dokopala k tomu, abych ho vystehovala z bytu. No nic, asi kazdy si prozil nejakou tu "tragu"..:o)