Diskuze :Diskuze : podle měsíce narození : září 2003

Jak jsou kazdy jiny :-) U nas se teda diskutuje hodně, zjistila jsem, ze kdyz na ni jdu silou a prikazama, tak ze mi vzdoruje natolik, ze je to proste nepruchodne, musela bych 90% věcí řešit přes mojí fyzickou převahu - jakože ji odtáhnout, odnést, naplácat. Nebo se mi to vrátí tak, že při nejbližší stejné situaci, kdy ona potřebuje přesvědčit mne, použije na mne "moji" metodu. Takže když jsem ji donutila křikem nebo pohrůžkama, tak na mne ječí nebo mi jednu vrazí. Když jsem ji přesvědčila jinak, tak prosí nebo přemlouvá. Jako zrcadlo. Musim ji obvykle zmanipulovat tak, aby se rozhodla "sama".
Je fakt, že je to držtička odrzlá a je na to zvyklá, že se navzájem prosíme, dovolujeme a že v rámci určitých mezí se respektuje i její názor, takže dneska se nám stalo, že manžel vybuchl a začal na ni křičet u večeře a ona mu řekla "Tatínku nehulákej, buď hodný na miminko, teď se papá. Sedni a kousej chleba"
Běžné je od ní slyšet, to už jsem psala: teď nemůžu, hraju (mám pláci). Maminko, za chvilku, dodelam. Pockej, pridu hned. Plosim, miminko pocebuje pomoc. A takove podobne dospele fraze.

To mi připomnělo, že se mi s tím respektem stala taková věc - nevím, jak je to holky u vás? Já docela hodně respektuju, když je něco Anetky a dovoluju se jí, jestli to smím odnést, půjčit si to, pokud řekne, že to třeba nepůjčí návštěvě, že je to její, tak ji nenutím, ale snažím se buď nabídnout návštěvě něco jiného nebo aby se dohodli třeba že si to půjčí za chvíli, až si Anetka dohraje atd. Obzvlášť pokud se jedná o věci, o kterých dopředu vím, že je na ně hodně háklivá, třeba na odrážedlo atd. A taky to u nás platí obráceně- jsou tatínkovo, maminky věci, které se neberou nebo se musí poprosit o půjčení a přes to vlak nejede.
No a měla jsem výstup s téměř dospělou návštěvou, která se šla Anetce hrabat do věcí - i já osobně bych z toho měla pocit narušení soukromí, Anetka celá zaražená- obvykle ona tam má hosty a ona pro ně vyndavá hračky a ukazuje a půjčuje jim je. No a vrchol byl, když jsem mluvila o tom, jak je háklivá konkrétně na to odrážedlo a BĚHEM této promluvy přijela ta osmnáctiletá návštěva na odrážedle. Tak jsem vylítla a byla jsem před jejich rodiči za toho blbečka a prudiče, co toho teda nadělá, dyť se zas tolik nestalo. Namíchl mne samotný princip, že i když je to malé dítě, tak je to jeho pokoj a jeho věci a minimálně je zdvořilé brát ohled na názor "majitele", to za prvé, za druhé to, že zrovna jsem o tom mluvila a za třetí- kdo to řvoucí dítě pak bude utěšovat a ze zbytku návštěvy nebude nic mít- samozřejmě máma. Zajímalo by mne, co vy na to a jak to máte doma vy. Připadá mi divné, jak se někteří lidé k malým dětem chovají. POdle mne už je to osobnost a už dokáže nějakou svoji vůli a libost nebo nelibost projevit, není to cvičená opička, aby bezchybně fungoval na zapískání nebo naopak plyšový medvídek, se kterým si kdokoli může dělat cokoli a on si to bez problémů nechá líbit.
Anetka takhle vytočila jednoho chlapečka u něj doma, tvrdila mu, že pohádka na videu je její, my jsme u toho nebyly a chlapeček se strašně rozčílil, že to není pravda, že je to jeho pohádka a dostal málem hysterák. Myslely jsme si, že Anetka je OK, že z toho nemá rozum. Jaké bylo moje překvapení, když ještě v 11 večer nemohla usnout, protože jí pořád vrtalo hlavou, že Jiříček se strašně zlobil a plakal.

to je to zas dlouhé :-) ale vrtá mi to hlavou, no :-)

Tak jak vas procitam, obdobi vzdoru jeste nemame. Nesnasime nasazovani rukavic, ale to byl boj i loni, takzre to hazu za hlavu.
Co se tyka niceni, neznam, ale jednou za uherak, veme hracku a hodi, ale neni vztekly, podle mne zkousi, co to udela, kdyz vivine vetsi silu. pokud je to do prostoru okomentuji to, ze se to hrackam nelibi, pokud se zAmeri na nekoho {pes, kocky, lidi} je to z vetsim kravalem a prisneji. To u nas zabira, nic moc nekomentovat, jen striktni prikazy, jako na Boninku {psa} a stejnym tonem, jako karame ji a funguje to 100%.

ještě chci dodat, že to, že to ničí, si já pro sebe takhle racionálně zpracuju, takže mne to nemrzí, nelituju těch věcí, ale neznamená to, že není výchovný kravál, kázání, vysvětlování - a za dvě hodiny udělané něco skoro stejného, jako jsem jí vysvětlila, že se nedělá
třeba prostříhaná díra na palec do punčošek
to se nedělá, tak prostříhla díru na koleně na teplákách :-)

u nás je to tedy skutečně zvídavostí, ne touhou po pozornosti

Dano,Mikuláš chodí v předvečer Mikuláše;o),takže 5.12.. Jinak jste mě s těma zubama donutily,udělat průzkum a Lenka už má všechny i bych řekla regulérně vylezlý.

Jani, jak pise Katka muze to byt cokoliv, ale ja tohle chovani znam od Johanky, a podle me si chce ditko vyzkouset jestli muze za dane hranice jit. V tomhle veku uz vetsinou vedi, myslim z tech zakladnich veci, co se smi a co ne. Niceni knizek je jedna zt veci, kterou tezko prekousnu, proto davam radsi ty tvrde, ale i u nich mi Johanka dokazala odtrhnout vrchni potisteny papir, nebo dokonce rozlomit jednotlive stranky i s celou vazbou. Byl cirkus, vse jsem nekolikrat durazne znovu pripomnela a uz dlooouho je klid:-)
Pamatuju si, ze kdyz byl jeste Venda mimi, tak u nas byla na navsteve svagrova s dvourocnim synovcem, a nez jsem neco prinesla z kuchyne, tak mi rozcupoval Encyklopedii rodicovstvi, to me fakt dostalo, ani jeden z dospelych mu nic nerekl:-(((.

U nas probehla v sobotu dvouhodinova horecka u obou, pak jak mavnutim kouzelneho proutku zmizela, Venda nesel radsi do skolky, oba radi jak cerna ruka, takze nevim, co to bylo:-), tak doufam, ze se nam tim nejaka virosa vyhne, ted tu vsude radi.

At Vam srazik vyjde:-)).