Naše věrné obrázky

... aspoň tak mi, Ivo, fakt ty děcka někdy připadají, máš naprostou pravdu. Kolikrát jsem se přesvědčila, že "cokoli, řeknu, může být použito proti mě", až se tomu musím zasmát. Eliška dneska měla den "dobrý den", takže to každému říkala na potkání. Cizí babičku, kterou jsme potkaly při venčení psů, zdravila přes půl parku a mě se dostalo náležitého poučení: "maminko, jak se říká?!" /málem jsem se smíchy svalila do křoví, ale zachovala jsem "dekórum"/.
Máš také pravdu v tom, že děti by se měly respektovat, já jsem zkoušela občas je nechat rozhodnout kudy se půjde na procházce... ale zas nic se nemá přehánět a rozhodně už mě neudivuje co jinde dělají, nebo ne. Každý svého štěstí strůjcem, ne?
Moc všechny zdravíme ze studeného Žižkova
V.