taky bojujeme - co na to Matějček

náš 4letý synek se taky snaží...nic kromě sladkého mu v podstatě nechutná, nejí šunku, sýry, zeleninu, ošklíbá se nad bramborem, nad masem atd...je toho spousta. Taky to ve mně kolikrát vře. Ve školce taky nejí a dokonce mi delší dobu i lhal. Říkal mi: mami, všechno jsem snědl, protože jsem měl velký hlad a teď mi dej něco sladkýho za odměnu...a pak mi učitelka řekla, že nejí takřka vůbec nic...Zuřila jsem a byla na něj dost tvrdá. Nebila jsem ho, protože nemá smysl ho bít...cítila jsem potřebu potrestat především to lhaní, takže náš malý lhář šel spát sám, žádná pohádka na dobrou noc...řekla jsem mu, že lháři musí spát sami, protože musí přemýšlet o tom, že se lhát nesmí...mělo to dost velký účinek.
S tím jídlem taky bojujeme, ale v podstatě když se v tom rýpe a vymýšlí, tak mu talíř vezmu a pošlu ho pryč od stolu.

JInak děkuju Bumbi a dalším za podnětné výchovné postupy. S těmi pravidly je to dobrý nápad. Taky zjišťuju, že když jsem naštvaná, dítě zlobí víc...takže asi by fakt měl každý začít od sebe.
Koupila jsem si knížku Po dobrém nebo po zlém od Matějčka. On tam popisuje nějaká obecná pravidla, např mít tresty i odměny odstupňované podle závažnosti přestupku, radši vytvořit podmínky, aby to dítě překonalo a bylo na sebe hrdé (malé porce), než mu dělat naschvály (dát mu to, co nejvíc nesnáší) a pak ho seřvat...takže pozitivní výchova chválou. Trestat pouze to, co dítě provedlo schválně nikoli za nešikovnost a neobratnost. Je toho tam spousta, doporučuju všem!