Chce to změnu postoje

Už to sice bylo řečeno, ale podle mého ti až moc na jídle a stolování záleží. Čím víc je pro nás něco důležité a lpíme na tom, tím víc se děti brání. Vycítí to a nevědomě tě vytáčejí. Syn už se dobře "zacyklil" a scénky už si hezky zafixoval. Jeden čas to Matýsek taky zkoušel, pokaždé byla před jídlem scénka, že on teď nemá hlad, že nebude jíst. Odbourala jsem časté polívky, které on nemusí a přestala jsem ho tlačit do svých představ o dokonalém stolování, přestala jsem některé věci řešit, je to o změně tvého postoje. A je klid.

Pravidla máme, nejí se sladké před obědem, snažím se, aby jedli aspoň trochu hladoví, neodbíhá se od stolu, nenutím všechno dojídat.

Kluci nejsou žádní extra jedlíci, že by se třásli na jídlo, ale ani nejsou problémoví. Takže když vidím, že začínají třeba lumpačit, tak podám knížku říkadel a čtu jim, nebo si něco vyprávíme. Mladší si dost často s jídlem hraje, ale když je to v normě, tak ho nechám. Pokud třeba stříká okolo, tak si to jednak utře, jednak odebírám talíř a krmím ho sama.