velká ručička

Kromě výše uvedeného počítání do tří, se nám poslední dobou celkem osvědčily hodiny. Od té doby co starší syn (3 roky) umí rozeznat čísla, tak se s ním vždy domluvím, že než bude velká ručička třeba na 9, tak uklidí hračky a pak si přečtemě pohádku před spaním apod. Připadá si velice důležitě, neustále mi chodí hlásit na jakém čísle je právě ručička, hračky sice většinou okázale ignoruje, ale když je ručička těsně před 9 tak začne zběsile rychle házet hračky do krabic :) Zatím hodiny fungují i u odpoledního spaní, spát už přes den bohužel nechce, tak jsme se domluvili na tom, že bude aspoň 20 minut po obědě ležet v posteli a poslouchat pohádky, sleduje při tom hodiny a když je ručička na čísle, na kterém jsme se domluvili, tak může vylézt z postele a přijít za mnou. Většinou to funguje, ale jsou dny (jako třeba dnes :) kdy nefunguje ani domluva, ani hodiny, ani počítání ani žádná doposud fungující "výchovná" metoda, a já jsem naprosto bezradná.
Poslední dobou ale řeším problém s trestáním. Nemám v zásadě nic proti výchovnému plácnutí a myslím si, že v některých situacích je plácnutí efektivnější než sáhodlouhá domluva. Poslední dobou má ale syn tendenci "plácat" mě, mladšího bráchu a občas i jiné děti. Jelikož nevím jak bych mu (pro něj srozumitelně) vysvětlila, že já ho plácnout můžu a on nikoho plácat nesmí, tak jsme jakékoliv "tělesné tresty" zrušili. Většinu situací řeším domluvou a vysvětlením, ale jsou i extrémní situace (třeba když v záchvatu vzteku zlomyslně shodí mladšího bratra (1,5roku) ze židle apod.) kdy vůbec nevím jak okamžitě reagovat. Přijít a říct "to se nedělá!" mi přijde trochu málo :( Poradí mi někdo?