Re: Jak na to

Klídek, vůbec se tím nevzrušuj, fakt kdo nemá nejedlíka, nepochopí.
Ani já bych to nepochopila, pokud bych to neměla doma. - synek taky špatně jí.
Zřejmě máš doma to samé.
Kubčovi je úplně jedno, jak co chutná, vůbec nemá zájem jíst, ochutnávat... hlad má minimálně. Pokud mu nedám najíst, nebo prostě nejí, je mu pak špatně z hladu, bolí ho bříško a o to těžší je do něj něco dostat.... Konzultovala jsem to s naší děckařkou a taky říkala, že takoví lidé prostě jsou. Prostě jídlo neřeší.
Neexistuje nechat ho, aby si řekl, co chce. Spíš mu nabízet to, o čem vím, že sní. U nás se vyplatilo - tak sněz 4 lžičky, to stačí. Prostě aby alespoň něco snědl. Fakt je, že tohle jsem mohla praktikovat až tak od cca 3 let - do té doby zabíralo zaujmout...

Kupříkladu dnes v obchodě nás jedna starší paní pozorovala (bylo cca 13 h a Kubča si od rána 3x kousnul do polystirénového chlebíčku), vraceli jsme se od pediatra, takže oběd na nás čekal doma - Kubí,chceš rohlík - ne, maminko... a housku si dáš, nemáš hlad, dneska jsi moc nepapal? - ne, maminko, nedám... a chtěl bys třeba na svačinku koupit chlebíček v jogurtu (polystyrén) ... - ne, mamino, já nemám hlad... - ale budeš ho mít odpoledne... - ale nebudu, neboj... - a termix bys chtěl koupit ... ne maminko, radši ne ...
Paní byla kapku v šoku a pak jen poznamenala, že to nemám jednoduchý... nemám, no...
Zas ale určtě nebude obézní, tedy doufám
To je, řekla bych, horší...