Re: proč to děláte vy?

martino,

ono "psát s dětmi úkoly" neznamená jim je nadiktovat nebo je udělat za ně... je to prostě u většiny prvňáčků, části druháků a třeťáků a některých dětí i později, třeba:

zavelet, že teď se jdou psát úkoly, pomoct prohlédnout deníček nebo pracovní sešity (prvňáčci často jen kroužkují), připomenout, aby si dítě pořádně sedlo, odstranit z dosahu rozptylující hračky, ujistit se, jestli dítě chápe zadání a pak občas nahlížet a nakonec podepsat.

Ony paní učitelky to ve třídě dělají v tom věku velmi podobně, přesně dětem říkají spoustu věcí.

Postupně od toho upustíš.

Navíc děti jsou fakt každé jiné.

Moje starší si psala úlohy sama od sebe, jakmile dorazila domů. Tehdy, v první třídě, jsem si představovala, že přijdeme z družiny, uděláme si kakao, posvačíme, malá si sedne k písance a já budu koukat, jak jí to hezky jde. Místo toho, než jsem vybalila tašku s nákupem a převlékla se do domácího, měla jsem strčené hotové úkoly k podpisu. Až mi to bylo někdy líto. Jednou ji těžce urazila babička na návštěvě, když jí šla s úkolem radit ;-)

Mladší naprosti tomu na dotaz, zda mají úkol, řekne bezmyšlenkovitě "ne", a teprve na opakovanou otázku věnuje škole aspoň letmou myšlenku. Když ji vyzvu, ať si ho tedy napíše, a odejdu mýt nádobí, najdu ji pak často na podlaze (neboť na psacím stole jsou vytažené pokemoní karty a kreslení a knížka a neodnesený talířek od svačiny a jiné nezbytné věci), jak cosi drásá v naprosto nevyhovující pozici, se strašlivými škrtanci a vůbec - hlavně ať je to z krku a já už s tím neotravuju.

Obě mají jedničky, bez problémů, jsou cca stejně chytré (i když nadání mají jiná), ale ta mladší prostě nemá takové ambice a školu má u... paty

A znám maminky, co prostě musí sedět a dávat na malé dítě pozor celý úkol, jinak by dítě "počítalo" jeden sloupeček příkladů hodinu a ještě s pláčem.