Re: Ťukám si na čelo,

Přicházím se svou troškou do mlýna. Moje dcera kdysi měla zápal plic, byla doma od půli listopadu do ledna. I tohle hlídání bylo náročné, chodila jsem do práce, střídala se s manželem a starala se i o další děti. Paní učitelka denně posílala úkoly. 14 dní jsme nedělali nic - dcera jen ležela a spala, fakt jí bylo zle. Pak jsem s ní denně dělala po chvilkách nové učivo - podle vlastního uvážení co je důležité. Přes vánoce jsme dohnali vše podstatné a pak už šla do školy. Hned první den mi donesla poznámku že "nemá domácí úkoly" Ano, podle úči měla mít dohnané i to co děti dělaly doma. Tak jsem se vypravila do školy a soudružky se na chodbě pře ředitelnou ptala co a jak a taky jsem jí zdůvodnila proč to nemáme a proč to ani nebudeme mít. Hodně jsem zdůraznila, že dcera všechno dohnala, všechno umí a já nemíním brát dovolenou kvůli úkolům. A taky jsem se ptala co dělá paní účitelka když má sama 40 horečky? Ona mi nevinně odpověděla že leží a potí se. "A to samé dělala holka a nic už dohánět nebude. A jestli se vám to nelíbí, tak klepu na ředitelnu a budeme pokračovat tam" Stačilo to, jen od té doby chodil na rodičáky manžel. Já na to neměla nervy.