osud

ahojky mam take syna s vvv-phk
o vrozene vade jsem se dověděla až v 5tem mesici tehu.
taktež jako prvni mi řekli no vaš syn nebude miz ruku no možná ano ale krátkou bez zapesti a asi jen dva prsty...
za chvili dojdu moment....
za chvili hromada doktoru kolem mě,ultrazvukovy snimek v ruce a poslana do čekarny jsem měla počkat.za asi ctvrt hodiny mi donesla sestra papiry na podepsani jen jsem se začetla tak jsem vytřeštila oči a sotva ze sebe soukala že jsem o žadny potrat nežadala.....za chvili dorazila i s doktorem kteremu jsem řekla že chci odber plodove vody že až pote se ja sama rozhodnu co dál se svim ditětem.že pokud by se našla geneticka vada dawnuv syndr.apb že pak bych dala sve ditě snad pryč ale pokud je to vyvojova vada a pouze ruka ktera nema zadne geneticke dopady na jeho dalsi budouci život tak ho za žadnou cenu nedam a že i s rukou o kterou muže přijit kdokoliv kdekoliv muže žit a ja mu tu šanci žit dám.

dnes je mu 7 let je dobrej v matematice už v prvni třidě,zvlada spočitat to co nejstarší dcera ve třetí,od školky se učil anglicky ted ma kroužek angličtiny ještě při škole aby se mu to nevypařilo než to začnou mit za dva roky povinne a ted zaškoluje v angličtine svoji sestru ktera se anglicky teprve začala ve třeti třidě učit...je to vyhoda ja šprechtim jen nemecky.
anglicky keca i s dalsi sestrou kačkou ktera je ve školce a už druhym rokem se uči taktež anglicky.

nejmladsi to jsem zvědava co se z neho vyklube....je mu 5 mesiců teprv...

take jsem se musela naučit žit s jeho postiženim ,zvyknout si že ty pohledy jinych budou vždy,ale jsem rada že ho mam jak piše autorka doda to jiny smysl života začne se brat život jinak než jak se bral před narozenim postiženeho ditěte kde se kladl duraz na ptakoviny ve srovnanim po narozeni syna.....
jsem rada že jsem ho nedala pryč proste že ho mám je to náš malej agent v naši rodine se dost změnilo mame nějaky smysl ted držime při sobě snad vic než kdysi.nevim jak to popsat proste když koukam jinde tak v naši rodine to šlape jinak takovy vic pohodovy,žadny hekticky,den berem takovy jaky je a snažime se ho maximalně využit....

jo i když ted mi hrabe s te rekonstrukce ted před vanocemi....ale ta naštěsti take nebude trvat věčně.

ale oproti tobe smekám
muj synator ma jedno postižení ale nevim jak bych zvladala nebo se smiřovala s připadem tvym....to řici nemužu i když ?????????