Re: jakmile sezenete kabat, Norsko je bajecne
Naše druhé dítě se také narodilo s menším tělesným postižením, ale přišlo se na to až když začal chodit.
Nejprve se však začal hledat viník, tchýně usoudila, že když se narodil mně, tak musí být nějaká chyba na mé straně. Nebyli jsme schopni myslet na nic jiného ani mluvit o něčem jiném. Pak jsem se rozhodla, že nejlepší bude mít další dítě. Chtěla jsem vždycky hodně dětí.
Narodilo se nám pak třetí dítě, zdravé. Tím ovšem začalo další tažení proti mně, tchýní počínaje, dětskou lékařkou konče. Považovali za nezodpovědné, že jsem si dovolila mít další dítě po narození postiženého. Mně vlastně nejvíc ublížily a vadily reakce okolí.
Odpovědět