DIKY

Mila Lucko, diky za krasny clanek. Vzdycky jsem si rikala, kdo nepoznal, nepochopi. A vida, kdyz ma nekdo literarni talent, jde to priblizit. Jsem rada, ze uz se časteji objevuji informace o tom, ze mit dite s handicapem je sice velka starost a vytrvalostni beh pres prekazky, ale ze to prinese i spoustu radosti. Kdyz jsem se dozvedela, ze moje dcerka ma DS, rekla mi kamaradka psycholozka, ze zivotem vetsinou nevede zadna pohodlna, zlata stredni cesta a že velke, opravdove stesti je zpravidla vykoupeno prozitky zcela opacnymi. Jeste jednou diky za krasny clanek, mame podobnou zivotni filosofii, a take se o nas stara rana pece, tak se treba setkame nekdy na nejake spolecne akci pro rodiny.