Re: S autorem souhlasím

To jsem předpokládala, argument, že skutečná osobnost si na přednášce udrží klid Ono je to těžké, já přednáším zpaměti, fakt se koncentruju, mám to načasované, pouštím třeba hudební ukázky a do toho mi pořád někdo courá ven, tříská dveřma, šustí pytlíkem se sušenkama. Ono je to stejné v divadle, sebelepší herec dnes nezabrání tomu, aby mu pár nevychovanců nedělalo v jevišti binec. Samozřejmě, za Shakespearových časů to prý bylo běžné, ale to taky lidi v restauraci smrkali do ubrusu a plivali kosti na podlahu.
S občasným napitím problém nemám (já taky mám hrníček na stole, ale já tu 1,5 hodinu mluvím), ale vadí mi, když někdo pije co deset minut, vyndává láhev, zandavá, bryndá, do hodin chodí pozdě, odchází dřív nebo odejde v půlce a pak se vrací, nevypne si telefon nebo SMSkuje něco strašně urgentního... a věř, že toho je požehnaně. Co se týče jídla - já taky při přednášce neobědvám, a že toho času mám ještě míň, protože mezi dvěma hodinama pokaždé někdo něco chce. Můj příspěvek byl o tom, že obecně upadá kázeň. Po malých dětech se nevyžaduje, brzdilo by je to v rozletu, a středoškoláka ji už nenaučíš, to je pozdě, už je to vyhraněná osobnost. A já se pak nestačím divit, co mi chodí za materiál. (Ještě k té osobnosti vysokoškolského učitele - člověk by mohl namítnout, že když si tu školu dobrovolně vybrali, asi vědí, co dělali, a měli by sami mít zájem na tom pozorně sledovat.)