Poskakování v hodinách to asi nezmění

Že to jde se školstvím z kopce, je jisté, ale rozhodně si nemyslím, že cesta vede přes větší pohyb dětí při hodinách. Nevím, jakou dobu autor bral jako měřítko, kdy bylo školství podle něj na vysoké úrovni a pak začalo upadat .... jedno je jisté, děti mají dnes větší možnost pohybu během vyučování než kdy jindy. V dobách Rakouska-uherska opravdu seděli s rukama za zády 4 hodiny a více denně, později to nebylo lepší a ani socialismus nedopřál dětem volný pohyb, změny přišly až po "revoluci".
Volnější výuka, diskutování o nejrůznějších otázkách, sezení na koberci, možnost se napít i při hodině ... to vše je "výsada" až současné doby. Problém je podle mne jinde. Je to o výuce, vlastně celkové koncepci výuky. Zavrhly se staré osnovy, rychle se tvořily nové, které byly šity horkou jehlou (hledaly se modely v okolních státech i za mořem)a podle toho to dopadlo, pak se osnovy stále měnily a měnily, střídaly se učebnice, některé učebnice bych otřískala autorům o hlavu a nechala je za trest se z nich učit. Prostě vládl pěkný chaos. Nevím, jak je to teď, ale asi stále vládne. A další problém jsou učitelé, něco o tom vím, jsem z učitelské rodiny a sama jsem pedagogickou fakultu studovala. Dobrý učitel musí hodně obětovat, učitelství je "poslaní a ne povolaní" sice to zní jako "otřepaný slogan", ale je to tak. Kromě samotné výuky musí dobrý kantor věnovat ještě poměrně hodně času samotné přípravě na každou hodinu, vysvětlit podle osnov látku a navíc zaujmout žáky. Každá třída je jiná, musí vycházet z celkové sitauace a rozložení žáků ve třídě. A ne každý učitel je ochotný se za učitelský plat takhle obětovat, když s vysokoškolským vzděláním najde lepší uplatnění. A tak většinou ti opravdu dobří odborníci ze školství utečou. A pár zůstavších jedinců to nevytrhne. Průměrný kantor žákům látku odříká, ale tím pro něj končí povinnost on svoje splnil.
Na druhou stranu k útěku dobrých kantorů přispívá i vztah nás rodičů ke škole a učitelům, jsme přesvědčeni o tom, že škola má povinnost naučit naše děti jak potřebné vědomosti, tak i základní pravidla například slušného chování. Neváháme si na ně i došlápnout a před dětmi nahlas komentovat, co si o dotyčném myslíme. Děti potom hledí na kantora se stejným despektem jako rodiče.... co ten debil vlastně po mně chce...., má na tohle vůbec právo, není to diskriminace, šikana, nezasedl si na mne .... a vůbec takové hovadiny přece nebudu v životě potřebovat. Opravdu si nejsem jistá, jestli skákání panáka při hodinách pozvedne vzdělanost žáků na českých školách.