Re: otázka je, co malé děti opravdu potřebují

Pedagogicke vedené předškolní hlídání (i původním významem školek bylo hlídání) by mělo víc smyslu, kdyby na ně organicky navazovaly další stupně. Co ale dělat, když máme dva stupně maturity, jednu jako skutečnou maturitu, a pro jistotu druhou, takovou, kterou by měl udělat každý? Proč se z přijímání na většinu vysokých škol vytratily studijní předpoklady, už před pár lety mi jeden známý pokročilejšího středního věku říkal, že když šel studovat nukleární fyziku, musel v přijímacím testu dosáhnout 45 bodů, a aniž se test podstatněji změnil, stačí nyní body 2? Vysvětlení: školy jsou placeny hlavně podle počtu studentů. Proč máme tolik doktorů, kteří na jedné a té samé katedře sepší bakalářku, tu pak rozšíří na diplomku a s tímtéž tématem se pak přihlásí na doktorát? Vysvětlení: škola si musí udržet doktorskou kvalifikaci, jde cestou nejmenšího odporu. Dokud nebudou kvalitnější ty vyšší stupně, dokud každý vzdělávací stupeň od školky nebude znamenat přidanou hodnotu (na řadě řadovách gymnázií je sice větší objem učiva, ale co se hloubky týče, probírá se v podstatě totéž, co na základkách),
nemá smysl vyčítat předškolnímu stupni, že jde cestou nejmenšího odporu.

Navíc podstatnější jsou ty další stupně, od základky výš. U nás pak výrazně selhává ten nejvyšší - zaostáváme za vyspělými zeměmi kvalitou akademického výzkumu, a to školky nezachrání. Osobně myslím, že předškolní vzdělávání tak, jak je u nás dnes koncipováno, tedy jako předškolní přípravka, pro zdravý rozvoj podle mne nezbytně nutné není. Je určitě vhodné u dětí, které v něčem zaostávají (jazykově, motoricky, sociálně), ale hlavním významem pořád je umožnit hlídání dosud ne samostatných dětí, plus navyknout je na kolektiv a určitý minimální denní řád. To před základní školou zcela stačí.