Trochu jiný scénář

Oba moji rodiče profesionálně veleúspěšní. Od tří týdnů nás vychovávala babička v jiném městě, rodiče jsem viděla tak jednou za týden až čtrnáct dní. V šesti letech nás převezli od babičky do svého pražského bytu. Nikdo se o nás moc nestaral. Pamatuji si jen střípky. Chodila jsem z družiny sama a před příchodem domů jsem se pravidelně počůrala. Po babičce se mi zpočátku šíleně stýskalo, pak jsem pomalu zapomněla.

Moji rodiče nepili ani nekouřili. V pubertě mě máma začala mlátit hlava nehlava – ani nevím proč. Tátovi tvrdila, že vůbec ani neví, že mě bije. Zmanipulovala ho tak, že mi říkal, že umělci jsou takoví impulzívní lidé, kteří zapomenou, co dělali před dvěma minutama. Tehdy už měl táta jinou přítelkyni a když mi bylo asi 15 let, tato paní s ním otěhotněla. To jsem se dozvěděla až po mnoha letech (mám několik nevlastních sourozenců).. Pamatuji si, že v té době na mě jednou máma skočila zezadu s kuchyňským nožem a chtěla mě zabít. Kolem patnácti let jsem začala utíkat z domova, někdy mě sama na noc vyhodila a zamkla zevnitř, abych se nemohla vrátit. Toulala jsem se po nocích, chodila jsem po hospodách, přátelila jsem se s narkomany, začala jsem brát drogy. Nechala jsem se zavřít do blázince, kde mi bylo líp než doma. V prvním ročníku vysoké školy (ani nevím, jak jsem se tam protloukla...) jsem otěhotněla (s ženatým chlapem, jak jinak) a máma mě vyhodila definitivně. Pak jsem bydlela u spolužačky a starali se o mě její hodní rodiče. Pak mi ruply nervy a šla jsem na potrat.... Pak jsem někde splašila byt a začala žít sama.

Po mnoha letech mi táta řekl, že se chtěl kdysi rozvést a jeho přítelkyně by si mě byla ráda vzala k sobě. Řekli mu, že soudy rozhodují o výchově dětí tak, že je téměř vždy dostane matka. Paradoxně se nerozvedl proto, že měl strach, co se mnou bude. Stejně jsem brzy zmizela.

Za minulostí jsem udělala tlustou čáru, žiju normálním rodinným životem, mám zdravé dítě a čekám další. Babička, děda i otec zemřeli. Moji nevlastní sourozenci nemají velký zájem se se mnou stýkat, což je mi líto. Matka je ve svém pokročilém věku zdravá, spokojená, aktivní a úspěšná.