Skvělá rodina ?

Opravdu me moc prekvapilo,kolik nas je.Moje mamka me mela v necelych 17ti,tatka je o 5let starsi.Nemela jsem hezke detstvi,mamka mi nestale vycitala,ze jsem se narodila,ze je s tatkou kvuli me a kdyz jsem byla starsi(okolo 17 a vice),tak mi rikala,no ja jsem ted nemohla nikam jet nebo jit,ja jsem se musela starat o tebe,tata si chodil beze me.Taky mi vycitala babicku(tatkovu mamku),ktera na me drzela.Tatka je vikendovy alkoholik,pres tyden nepije,ale prijde patek a je az do nedele nekdy do pondeli uplne namol,kolikrat nemuze chodit ani mluvit,cizi lide(jeho "kamaradi") ho vodi opileho domu.Vzpominam si,jak se mu moji spoluzaci smali,ze pada u plotu a nemuze jit.Taky obcas ridil auto uplne opili,bil mamku od mych cca 5ti let do 11ti a v mych 18ti zacal znovu.Ted je chvili obdobi klidu,asi proto,ze jsme se sestrou uz z domu odesli.Vzpominam si vsak na to,jak jsem se stydela za tatku i za to jak zijeme,mamka si stezovala,ze ji nedava penize,opila doma brecela se zkrvavelou tvari,je to otresny zazitek,vzpominam si,ze jsme meli jenom par normalnich a nebo hezkych vanoc,tatka sel i na Stedry den do hospody avecer se opili s mamkou hadal,kolikrat jsem se doma tak moc bala.Je pravda,ze na me nesahnul,ale psychiku to naboura strasne moc.Nikdy jsme spolu nevecereli u stolu(krome vanoc),do svych 12let jsem se tatky bala,mamka ho nekdy stvala proti me a naopak,pak b ylo obdobi,ze jsme spolu vychazeli a ja si pripadala,ze nam to vse funguje,to bylo asi 4roky,od 14ti do cca 17az 18ti let,nikdy mi nepodal ruku k narozeninam ci svatku............je toho tolik co psat,na druhou stranku kdyz se vyspal z alkoholu,ale mel zbytkovy alkohol,tak to nam to chtel vynahradit,ale vzdy jen par hodin,najednou s nami chtel na veceri(ale jedte s opilym tatkou)....Je to velmi narocne tema.Ted je mi 23let,ziju s pritelem,je uzasny,skoro vse uz vi,chape me.On ma rodinu,kde vse funguje,nekde az moc,ale snazim se mu verit.Ma sestru,ktera je na nem zavisla,ale bydlime daleko a snazime se to resit.Az on je pro me nepopsatelnou oporou,babicka jiz zemrela(mela me moc rada a snazila se mi vse vynahradit,ale nekdy tatku omlouvala,byl to jeji syn...).Jak psychologove tvrdi,je tezke navazat vztah,kde to ma fungovat,ze mame sklony k podobnym partnerum,castecne je to pravda,ale ja ted mluvim sama za sebe NIKDY BYCH NEDOPUSTILA,ABY MOJE DETI MELI DETSVI JAKO JA...prestoze jsou lidi,co meli daleko horsi.Nemam v rodicich oporu a slzy,bolest a strach z toho,ze tatinek maminku zabije,krici a pozdeji i na me,je takovy zasah do vyvoje osobnosti,ze ja to nedovolim,To mi dava silu zit a v zaveru i dalo silu najit vhodneho partnera,se kterym se milujeme.Jde i o to,kde clovek hleda.Na diskotece takoveho cloveka ztezi potkate.


Preji nam vsem hodne sily a stesti,je to velka psychicka ujma,ale nemeli bychom se vracet zpet,ale zkouset prozit zivot od ted lepe.Kdyz uz jsme na mori,musime plavat.Uz kvuli nam a nasim detem,ja se buu snazit aby moje deti meli nejkrasnejsi detsvi,aby v nas rodicich meli oporu a hlavne lasku.