Úhel pohledu

Ono je to těžké posuzovat, kam které dítě vlastně patří.
Moje dcera byla vždycky oblíbená, ale spíš tichá a nevýbojná. Nikdy se neprala a já se bála, že z ní bude jednou otloukánek jako jsem byla kdysi já.
Letos jsem se dočetla velké zajímavosti v posudku ze školky. Ty u nás paní učitelka dává rodičům předškoláků, aby rodiče měli představu, jak dítě vidí učitel. Malá je vůdčí osobnost, chrání malé děti, nebojí se ozvat když se jí něco nelíbí, je úzkostlivě poctivá, ale taky dovede jazýčkem hodně seknout, v případě potřeby manipuluje se spolužáky...
A co mne dostalo nejvíc, že moje bázlivá holčička se spojila s jinou bázlivou holčičkou a společně doslova seřezaly kluka, který jim pár týdnů škodil (rozbité věci, plivance na oblečení atp.). Takže někdy je asi těžké posoudit, kam vlstně dítě v kolektivu patří, když s ním v tom kolektivu nejsme.