Hledala vase sestra odbornou pomoc?

Vas clanek je opravdu smutny. Nastesti nemam s nicim takovym osobni zkusenost, jen me napadlo, ze potom cim si vase sestra v zivote prosla (nasili, sebevrazda manzela...)musi mit v hlave pekny zmatek a nizke (nebo spis nulove) sebevedomi. Jeji chovani muze byt "volanim o pomoc", protoze ma evidentne velke problemy sama se sebou a zrejme by potrebovala psychologa (pro nestrannost), ktery by ji pomohl najit sebe samu, vyslechnout jeji duvody, poradit jak se "postavit opet na vlastni nohy", ziskat zpet sebevedomi atd. Pokud je vase sestra sama psychicky na dne, nemuze se starat ani o sebe ani o dceru.
Nerikam, abyste ji vy pomahali, to ne, ale ona sama by mela vyhledat odbornika. Mozna by ji to nekdo komu duveruje (jeji otec?) mel navrhnout (pokud jiz tak neucinil). Vase rodina tim "zametanim cesticek" a "vytahovanim z kase" bohuzel pomoct nemuze, to sestru naopak stavi do pozice "neschopneho cloveka, ktery nic sam nezaridi"... a ona potrebuje sebevedomi a samostatnost ziskat (vybudovat). Tim vasi sestru nijak neomlouvam, jen hledam mozne vysvetleni jejiho "pubertalniho" chovani a nezodpovednosti.
Nemyslim, ze byste meli vzit holcicku do vlastni pece, ale navrhnout sestre, ze ji pohlidate, aby mela cas na chozeni do psychologicke poradny (nikoli vecer na diskoteky)a tim ji pomoci stat se holcicce lepsi maminkou. Ja vim, zni to asi hrozne naivne a jednoduse, ale nebojte se, ja vim, ze to tak jednoduche neni! Pokud totiz nebude chtit ona sama (vase sestra), tak ji bohuzel nikdo a nic nezmeni! "Muzete kone vzit k rece ale nemuzete ho prinutit pit..." nebo tak nejak se to rika, ne? Stejne bych ji toho psychologa ale navrhla, lide se meni a treba postupne zjisti, ze to je jedina cesta, jak se "dat dokupy".
Je mi moc lito vasi situace a preji vam i vasi rodine hodne stesti a radostnejsi budoucnost. Drzim pesti!