Re: Přítel pomáhající rodičům

Amando,
já bych řekla, že spíš ten muž sám musí pochopit, že je dospělý svéprávný člověk, který má svoji rodinu a své záliby a povinnosti a musí se odstřihnout od rodičů.
Pomoc rodičům je důležitá věc a stejně tak vztahy v širší rodině, ale kdo založí rodinu žena-muž-děti, musí vzít tuto jednotku jako prioritní, jinak je to akorát průšvih.

Myslím, že zásadní v tomto je komunikace zakladatelky této diskuse s jejím partnerem. Pokud ho samotného "nenapadlo", že je dospělý a má ženu, které se má věnovat, tak mu to natvrdo říct (a znovu a znovu pokud je potřeba), případně podat mu tuto informaci úměrně jeho sociální inteligenci. On sám na to myslím "zázrakem" nepřijde ani zítra ani za rok.

Tohle je prostě podle mne věc toho partnera. Jeho rodiče můžou prskat, můžou být nepříjemní, nerozumní, můžou kafrat na snachu, můžou volat třikrát denně a plakat mu do telefonu, ale pokud on založil vlastní rodinu, tak s ní má být.

Postarat se o nemohoucí rodiče v případě potřeby je totiž něco jiného než o čem mluví autorka.