Re: Přítel pomáhající rodičům

Mileno, hodně jsem přemýšlela, zda reagovat a jak. Přečetla jsem všechno.

Víš, ono je důležité vymezovat ty priority, ale pokud je Tvůj přítel takový, jaký je, a pomoc rodičům je pro něj důležitá, osobně bych přiklepla body k dobru. Samozřejmě nevím, jak se přesně cítíš, co je za problémy a netvrdím, že by mi narušování soukromého života a plánů nevadilo.

Vadilo a jak a taky bych diskutovala. Pokud přítel diskutovat nechce, není buď zvyklý komunikovat, tak ho to uč a nauč (to se opravdu dá), nebo je takový povahou a jestli ty komunikativní jsi, můžu ti věštit těžký život bez křišťálové koule.

Jinak v pomoci rodičům nevidím nic špatného, zvláště, když ji opravdu potřebují, na to mívala babička dobrou hlášku "podívej, jak se chová k rodičům a pak zvažuj soužití". Měla pravdu. Můj první manžel se k rodičům nechoval dobře a časem i ke mně. Opačnou zkušenost mám taky. Tohle svědčí o zodpovědnosti, nenechat je ve štychu, atd...

Ono nejde jen o to, že ty chceš, aby byl s tebou, asi by měl v základu vědět, že POTŘEBUJEŠ, aby byl s Tebou.

Držím palce