21.12.2009 6:39:01 Sančopiča
Re: Rozvod - problém s předáváním syna a jeho výchovou
Je to asi takto: matka kdyz mi synka předávala na víkend mi podala prášky že prý je nesmí vynechat a že jsem ho na ně dostal já.tak jsem se zaptal jak když bydlí u ní,tak mi jen odsekla abych mu je podával. Zajisté když jsem jí řekl, že pokud neuvidím žádnou lékařskou zprávu tak mu je nepodám.je to Prothiaden 25. Docela silná antidepresiva i pro dospěleho člověka. Jinak na sociáílce když jsem řekl, že chci vyměnit pracovnici tak mi vedoucí řekla, že to tak nejde a že mám smůlu.Tudíž jsem podal žádost nasoud,ale všichni víme jak soudy v této republice fungují a mají na vše dostatek času.Zajisté se obrátím na nadřízeného sociálky a nadřízeného soudu.Jinak to asi nepůjde. Moc vám děkuji za rady a velmi si jich vážím.Má přítelkyně pouze kroutí hlavou jak se moje bývalá tak může chovat.O ní když je syn u mě nemluvím ale když je u ní tak že prý mu lžu a že jsem idiot apod nadávky na mou osobu.No hnus. Když jsem se s ní zkoušel domluvit aby toho nechala v klidu tak na mě poslala svého nynějšího manžela a ten na mě stáhl ruku.Což jsem si nenechal líbit a vrazil jsem mu ji taky.Ale během dvou dnů u mě byla policie,že prý jsem mu vyhrožoval střelnou zraní apod.No výmysly na moji osobu a tudíž jsem měl i řízení u přestupkové komise. takže bylo již tenkrát vidět, že ě o syna chtějí připravit,ale nechtěl jsem dělat zle ani jim ani hlavně malýmu. Chci aby žil v klidu a míru.Ale s ní to prostě nejde.Co se týkalo toho napadení synka jejím manželem tak podle sociálky nic nebylo prokázáno, protože se jim týden až dva předem ohlásí aby byla na návštěvu připravená.malej má zmatek v hlavě a pomalu neví čí je. Mě říká strejdo první hodinu když si pro něj přijedu, protože ona do něj hustí že jeho táta je on.Myslím si a vím o sobě žekdybych měl syna ve vlastní výchově tak bych jí nikdy nebránil se s ním sejít nebo si ho vzít i mimo termín, nebo jiné zlosti které dělá ona. Opravdu nechápu proč a za co.....Občas si říkám, jestli by nebylo lepší synka nechat jim aby až dospěje si ke mě našel cestu sám.Aby byl v pohodě u nich.. Jenže o to jí jde a já syna miluji víc než sebe.. Co mám tedy dělat? Už toho je na mě moc a ona vše jen prohlubuje a když už neví kudy kam tak přijde zase s nějakou novinkou jako jsou třeba prášky pro syna, protože má asi trauma, že po třech letech jsem docílil toho, že mu mohu alespoň dvakrát týdně zavolat a mluvit s ním když už ho nemůžu vidět.....Děkuji vám všem...Tomáš
Odpovědět