Re: Rozvod - problém s předáváním syna a jeho výchovou

V bledě růžovém popisuješ situaci, kterou důvěrně znám - s partnerovou dcerou. Tedy hlavně s její matkou. Můj přítel se vydal cestou ústupků a za chvíli už nebude mít ustupovat kam. K soudu jít nechce, protože má pocit, že ten by nic nevyřešil a hlavně nechce komplikovat situaci holce. Která už tak má ze všeho v hlavě hokej. Takže naše drahá exka řídí život náš i život tchána a tchyně, záleží jen na její libovůli (či spíše zlovůli), kdy nám laskavě dceru "půjčí". Zažili jsme toho hodně. A spíše zážitky negativního typu, než pozitivní. Ve výsledku jsme my ti špatní, lakomí a nevím jací a ona je chudinka, která musí střídat mužské a na holku kašle. Když se holka začala zadrhávat, tak řekla, že je to kvůli příteli, neprozradila holt sladké tajemství, že doma se svým manželem po sobě hází talíře, a holka je z toho na palici. Vyšlo to najevo, až po rozvodu.
Dnes po těch zkušenostech, co jsem získala, bych Ti poradila, aby ses prostě na to vykašlal. Pokud chceš prožít život ve stresu a v napětí, bojuj o syna dál, pokud Ti záleží taky trochu na sobě samém, tak to nech být. Ono stejně moc nenaděláš, soud Ti syna nesvěří do péče a stejně ho bude matka psychicky plundrovat dál, což ty občasným stykem prostě nezměníš.
Osobně si myslím, že přes děti se mstí jen zlí lidé, protože ti, kteří své dítě skutečně milují a dokáží mít úctu k druhým lidem, nemohou nikdy dítě použít jako prostředek své msty. To jim nedovolí jistý mravní řád, který v sobě nesou. Ženy to navíc nerady slyší, ale je mezi námi mnoho těch, které nejsou schopné vychovávat děti a kterým chybí sociální inteligence. To není jen záležitost mužská.
Držím Ti palce, umím si představit, jak Ti je. Ale vezmi rozum do hrsti. Protože se Ti může stát, že Ti taky přítelkyně uteče, já zažila už s exkou takovou situaci, že jsem si přes veškerou lásku k příteli, začala pomalu balit kufry.
V rámci zachování sebe sama. Někdy to člověk musí udělat. Sice jsem vydržela, ale problémy jsou dál.