Negativistické dítě

Syn (7 let) je naprostý negativista. Všechno je špatně - v podstatě hned ráno vstává s blbou náladou proto, že musí vůbec vstávat a jít do školy, v autobuse je zase špatně, když chci, aby si sednul na nějaké místo, pak je špatně, že už musí vystupovat ("se mi nechce"), odpoledne je špatně, že se při cestě někam musí přestupovat, doma je špatně, že po sobě musí sebrat věci ze země, je naprosto hrozné jít si lehnout...
Asi jsou to geny, jeho tatínek má podobnou povahu, ale jak s tím já jakožto pozitivně laděný rodič mám žít? Neznáte někdo nějaký "fígl"? Není to o tom, že by se nedokázal radovat, ale vytváří si neustále dopředu problémy - třeba chce něco koupit, chvíli je nadšený, pak ovšem začne "no jo, ale když mi to koupíš, tak už mi nebudeš moct koupit něco jiného", prostě jeho sklenice je vždycky napůl prázdná, zatímco moje zpoloviny plná...