Re: Negativistické dítě

Monty, moje děti jsou ještě malé. Ale tohle znám od sebe. Vydrželo mi to do té doby, než se mně narodili kluci.
V podstatě s něčím hezkým přišlo zároveň to špatné. Třeba moje poslední Vánoce bez dětí - těšila jsem se jak malá asi tři měsíce na to, že budu mít 5 dnů volno. A co myslíš? Celých těch pět dní jsem si absolutně neužila, protože jsem neustále myslela na to, že zase za pět dní budu muset do práce.
A pak jsem si vydělala na pračku. Nadšeně jsem ji jak dlouho vybírala. A pak jsem byla nešťastná, že už nemám prachy na účtě a že si nemůžu koupit něco dalšího (jinýho).
Když jsem byla malá, všechno pro mě bylo příšerný, ale přiznávám, že jsem cítila, že si mě okolí víc všímá a bavilo mě to. Všichni se mě ptali, proč jsem taková, proč se nesměju, proč proč proč... A ačkoli jsem kolem sebe hlasitě slovně kopala, vnitřně mně to dělalo dobře.
Už to tak nemám, protože mám děti a ti potřebují moji pozornost, už nemyslím jenom na sebe a na to, jestli někoho zajímám.
Každopádně přeju Tvému synovi, ať ho to přejde dřív než mě Recept na to nemám.