Re: Negativistické dítě

nj, jenže je fakt že v tomhle věku je organizace od rodičů fakt OPRUZ protože jejich fantazie dovoluje mnohem a mnohem víc než přízemní (byť optimisticky se tvářící) rodič. A světabol je tak důležitej Jé já si pamatuju jak jsem se takhle chodila "vyplakávat" k babičce a dědovi, jak jsou naši hrozný, jak je hrozná ségra, jak je hrozná škola, jak se mnou nikdo nekamarádí, později (to mi bylo tak 11) jaký jsem to chudák že nemám kluka když každá jiná už ho dávno má :-D A jak mě pohladilo na duši když místo aby mi (jako naši) řekla babi že jsem fňukna ubulená, říkala o mě že jsem "jen trochu lítostivá" a taky mi to dělalo dobře......

No a dneska? Někdy taky "radostně ševelím" něco ve smyslu "vstávejte pusinky, je ráno, hupky dupky na snídani" a odpovědí je mi rozmrzelý obličej 4,5 leté zabořující se zpátky do kanafasu... (je nehůř půl osmé, takže fakt žádná trága). Ovšem pak jsou dny kdy "neševelím" ale s obličejem který ani nechci ukázat zrcadlu diriguju a rozdávám imperativy "dones" "udělej" "převlíkni" příp. "pohni" - no a setkává se to s úplně stejným nadšením takže si nevybereš.