Re: Jak citlivě zvládat nároky stáří?

No to slovo citlive je asi nejvetsi problem. S mentalitou deti se rodime a s detskou mentalitou i vetsina z nas umre. Takze vsichni vime, ze malym detem zrovna vse vysvetlit nejde, proste to nechapou. A nekteri stari jsou na tom taky tak, at uz se jedna o nejakou chorobu ci stareckou demenci apod. Nasi meli doma to same, presne jak to popisujes, babicka chtela myt okna a mama ji rekla, ze je umyje az odpoledne, ona si usmyslela, ze dalsi dve hodiny to okna nevydrzi a mama ji nasla na zebriku. Takze to same a vubec te neuklidnim, s pribyvajici senilitou to bylo horsi a horsi. Jakekoliv domlouvani a vysvetlovani nepomohlo, bylo to proste jen vydirani nasich, ale ne cilene, oni za to proste nemohli, oni to nemysleli zle, ono jim to proste jen nemyslelo. Takze to nejdrive nasi resili po dobrem, pak i zakazama natvrdo, a kdyz uz i to nepomohlo, tak se proste resily konkretni situace jak to prislo - prodej jejich auta, protoze dokud bylo v baraku, deda porad hledal klicky, zamkly se zebriky, chemikalie, barvy, naradi a jine veci, kterymi by si mohli ublizit, vypnul se jim plyn do sporaku atd. Samo vzdycky bylo strasny zle, nadavali nasim sproste apod. Bylo to narocny, protoze na tom oba byli zhruba stejne ve stejnou dobu, na druhou stranu asi lepsi, nez to zazivat nekolik let s jednim a pak nanovo z druhym. Drzim pesti, at u vas takovato situace nenastane.