MrakovaK, bravo!

MrakovaK, mluvíš mi z duše.
Nějaká Přezdívko, hlavní je si přestat namlouvat, že MUSÍŠ jet naplno. Jsem povahou také spíš disimulant, do hypochondra mám fakt daleko, štve mě, když nefunguji a musím třeba manželovi nebo dítěti říct "udělej tohle, udělej támhleto". Ale když je mi zle, tak ležím a na co se můžu vykašlat, na to se vykašlu.

Když slyším o tom, jak někdo x let nemůže ležet, protože by se bez něj všechno zhroutilo, jak si nemůže dovolit být nemocný, protože by bez něj doma ani v práci nic nefungovalo, tak mám chuť hlasitě ječet. Přecházení nemocí byl jeden z důvodů, proč jsem před lety málem přišla o maminku. Ubližuješ tímhle přístupem i svým dětem, když jim vštěpuješ, že správná matka vždy všechno zvládne a vždy a za všech okolností jede na plný plyn.

Kdysi jsem na pár týdnů "vypadla z provozu", když jsem měla malinké dítě, bylo to těžké, ale vyřešila jsem to. A zažila jsem i případy, kdy někdo onemocněl v zaměstnání a také se to nějak vyřešilo.