Re: Tvrzení: On(a) je takovej chudák!

Tak to je asi na mnou před asi týdnem založené téma. Nebylo ale vyloženě o tom, že chci aby mě někdo litoval, ale spíš že toužím po pochvale a po uznání. Nějak z toho potom vyplynulo, že ségra umí svou práci a zásluhy daleko líp prodat a možná proto jí potom ostatní vychvalují, jak je šikovná a jak toho má chudák moc. Obě jsme v úplně odlišné situaci, ona má k ruce obě babičky, já ani jednu. To samé z manželovo strany - přijede od nich na návštěvu 6 lidí na celý víkend, já SAMA musím nakoupit (nákup vozím na kole, nemám k dispozici auto), vymyslet a uvařit kvanta jídla, jelikož sami jsme pětičlenná rodina, takže pak celý víkend běhám okolo 11 lidí, následně uklízím, peru povlečení a přitom od tchána musím poslouchat jak je chudák jejich jedna dcera zaneprázdněná s dětmi a druhá dcera jak je šikovná, že všichni si žádají její služby, protože je v tom směru nejlepší. A já tam poslouchám chválu pořád jen na ostatní, sama jsem utahaná, neodpočatá, mám minimum času pro sebe, nemám se na koho obrátit, protože všichni jsou daleko. Tohle mě štve - ne, že neřeknou "ty jsi chudák....", ale že od nikoho neslyším " jseš dobrá, že jsi bez pomoci zvládla vypiplat tři děti, jak to děláš, že jsi i přesto upravená, stíháš zároveň studovat a chodit do práce (ne pořád, ale snažím se mít alespoň brigády), máš v pořádku domácnost i zahrádku... ". Ne, zatím musím poslouchat, jak jsou dobrý ty ostatní.A nejde jen o příbuzenstvo, ale taky o manžela, od něj taky nic pěknýho neslyším.