Re: Tvrzení: On(a) je takovej chudák!

Jano, tak to je mi líto a plně chápu Tvoje pocity.

Vlastně můžu říct, že si "nechám pomoct" právě jen v okamžiku, kdy mám pocit, že to je z lásky a že mi to ten dotyčný potom "nevyčte", radši se 3x ujistím, že mu to fakt nevadí, už jsem s tím asi otravná. Kdybych dodatečně zjistila, že to je jinak, taky by mě to moc mrzelo .

Zase ale na druhou stranu je fakt, že někteří lidi to mají hozené tak, že pomáhají hodně, pomáhají z lásky, toho druhého mají opravdu rádi a pomoct mu chtějí, ale prostě mají takovou povahu, že mu to ve slabé chvíli "omlátí o hubu". Přitom by se ale v podstatě pro něho rozkrájeli, ale dělá jim dobře, že se ten druhý (v tomto případě dospělé dítě) bez nich neobejde. Skoro bych řekla, že je to u nich takový trochu folklór.

Ale musím přiznat, že kdyby to někdo i takto udělal mně, tak by mi to vadilo a takovou pomoc bych odmítla (pokud bych si to mohla jen trochu dovolit). Beru to podobně jako Ty - za pomoc jsem vděčná, snažím se to vyjádřit slovy i jinak, případně oplácet, pokud to jen trochu jde, ale nechtěla bych to za cenu, že by to pomáhajícímu mělo vadit, případně by si na tom tak trochu přihříval své ego ve smyslu, že já jsem neschopná a bez něho bych se ani neu*rdla.