Re: On(a) je takovej chudák!

Ono totiž když nemáte žádný zázemí, nikoho, kdo by se za vás postavil, tak musíte poměrně často kousnout i věci, na které byste se za jiných podmínek vysrali.
Dodneška si pamatuju, jak mi přišlo nespravedlivý, když jsem asi ve třetí třídě dostala na vysvědčení dvojku z pracovního vyučování, i když v žákajdě jsem měla samý jedničky, a když jsem se učitelky ptala proč, odpověděla mi, že proto, že nenosím pomůcky. Jenže jak jsem měla nosit pomůcky, když učitelka pokaždé řekla: "Tak, děti, přineste si zítra na hodinu dřevěný špalíček, tatínek nebo dědeček má určitě něco takového doma v dílně..." A já neměla ani tatínka, ani dědečka a tím pádem ani ten špalíček.
A takhle je to pořád. Co si budeme namlouvat, ženská bez chlapa, za kterou se nikdo nepostaví, která si nemůže ani v duchu říct "až tohle řeknu svýmu Lojzovi, on to tak nenechá", která to zastání nemá v nikom a nikde je na tom prostě BLBĚ. No a když si člověk uvědomí, že to už nebude lepší, že to je definitiva, tak to rozhodně není moc veselej pocit.